|
|
Neposkvrněné početí Panny Marie v proměnách času. Změny a kontinuita mezi českým XIX. stoletím a současnou progresivní mariologií
Drápalíková, Michaela ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Frývaldský, Pavel (oponent)
Diplomová práce se bude věnovat dogmatu o Neposkvrněném početí Panny Marie v širších kontextech. Cílem práce bude představit českou mariologii v desetiletích kolem termínu vyhlášení dogmatu a porovnat ji se současnou mariologií tak, jak ji nacházíme od paradigmatického LG 8 až k dokumentu Mezinárodní papežské mariánské akademie Matka Páně, památka, přítomnost, naděje. V naší práci budeme vyhodnocovat nejen kontinuitu mezi českou mariologií a mariánskou zbožností 19. století na jedné straně a současnou teologickou produkcí (zejména s ohledem na dogma z roku 1854) na straně druhé, ale též se pokusíme identifikovat způsoby, jakými se dogma o Immaculatě kontextuje, interpretuje, obhajuje a hlásá dnes. Použitou metodou bude analýza a komparace textů. Klíčová slova Mariologie, mariánská úcta, dogma o Neposkvrněném početí, apologetika, hlásání.
|
|
|
České roráty a jejich místo v liturgii adventu
Benda, Václav ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem českých rorátů a jejich místa v liturgii adventu. Představuje vzájemné propojení hudby a liturgie od počátku přes gregoriánský chorál, polyfonní hudbu, lidovou a duchovní píseň až ke vzniku votivní mše k Panně Marii, při které byly roráty zpívány. U rorátů si bakalářská práce všímá jejich vývoje od vzniku až po dnešní podobu a umístění v dnes běžně používaných kancionálech. Jsou zaznamenána města, kde se roráty nejvíce zpívaly a kde jsou nejčastěji umístěny archiválie svědčící o jejich původní podobě. Tyto archiválie, tedy různé rorátní knihy a kancionály jsou též ve stručnosti zmíněny. Je věnována pozornost i nejčastějším interpretům rorátů, kterými jsou literátská bratrstva. Práce také zmiňuje význam rorátů pro český jazyk a ukazuje na roráty jako přirozený projev hluboké mariánské úcty v českých zemích. Klíčová slova Zpěv, píseň, advent, liturgie, hudba, roráty, literátská bratrstva, kancionál, mariánská úcta
|
|
|
Mariánské, trojiční a světecké sloupy na Královéhradecku a Rychnovsku
Komárek, Albert ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, v jaké době a kde je možné hledat původ sloupů, proč vznikaly mariánské, trojiční a světecké sloupy v Evropě a na našem území, co bylo příčinou moru a jaké byly jeho následky v Evropě i u nás. V hlavní části se práce zaměřuje na místa, kde jsou tato sochařská díla umístěna. Oblast je vymezena územím bývalého okresu Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou. Autor této práce porovnává své poznatky bádání s pracemi jiných autorů. V příloze jsou sloupy vyobrazeny, včetně mapy s jejich umístěním na sledovaném území Královéhradecka a Rychnovska.
|
|
|
Dějiny cisterciáckého kláštera na Zbraslavi do husitské revoluce
Šulc, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce je věnována počátkům cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi, jeho rozmachu a významu v době bezprostředně po jeho založení králem českým a polským Václavem II. až do jeho vyplenění husity. Autor začíná stručně historií místa v kontextu doby před vznikem kláštera. První písemná zmínka o Zbraslavi se nalézá již v zakládací listině kláštera v Kladrubech z roku 1115, kdy místo zvané Zbraslav spolu s dalšími statky na soutoku řek Vltavy a Mže věnoval kníže Vladislav I. tomuto benediktinskému klášteru v západních Čechách. Je docela možné, že již toto rozhodnutí předznamenalo pozdější výběr Zbraslavi králem Václavem II. pro založení jednoho z nejvlivnějších a nevýznačnějších cisterciáckých klášterů v zemi v době panování posledních Přemyslovců. Jako řízení Boží to ostatně označuje sám zbraslavský opat a nejznámější kronikář Petr Žitavský. Král si vybral Zbraslav i jako místo posledního odpočinku královské rodiny a za tímto účelem zde nechal budovat velkolepý konventní chrám ke cti Panny Marie, největší sakrální stavbu své doby v českých zemích. Práce se zabývá vývojem této ve své době význačné mariánské svatyně a jejím hlavním posláním. Ve zbraslavském klášteře vznikl i výjimečný písemný dokument o životě, politickém a společenském dění ve středověkých Čechách, Zbraslavská kronika, na níž se...
|
|
|
České roráty a jejich místo v liturgii adventu
Benda, Václav ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem českých rorátů a jejich místa v liturgii adventu. Představuje vzájemné propojení hudby a liturgie od počátku přes gregoriánský chorál, polyfonní hudbu, lidovou a duchovní píseň až ke vzniku votivní mše k Panně Marii, při které byly roráty zpívány. U rorátů si bakalářská práce všímá jejich vývoje od vzniku až po dnešní podobu a umístění v dnes běžně používaných kancionálech. Jsou zaznamenána města, kde se roráty nejvíce zpívaly a kde jsou nejčastěji umístěny archiválie svědčící o jejich původní podobě. Tyto archiválie, tedy různé rorátní knihy a kancionály jsou též ve stručnosti zmíněny. Je věnována pozornost i nejčastějším interpretům rorátů, kterými jsou literátská bratrstva. Práce také zmiňuje význam rorátů pro český jazyk a ukazuje na roráty jako přirozený projev hluboké mariánské úcty v českých zemích. Klíčová slova Zpěv, píseň, advent, liturgie, hudba, roráty, literátská bratrstva, kancionál, mariánská úcta
|
|
|
Formy lidové zbožnosti ve vybraných farnostech Prahy 9
Priharová, Veronika ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
První část práce se zabývá vymezením pojmu lidové zbožnosti, formami lidové zbožnosti, lidovými tradicemi a obyčeji a jejich vývojem v průběhu staletí. Další kapitola je věnována lidové zbožnosti v církevních dokumentech a jejími podobami v rámci liturgického roku. V praktické části práce zkoumá konkrétní formy lidové zbožnosti ve třech farnostech Prahy 9. Vychází ze záznamů farních kronik, rozhovorů s pamětníky, článků v časopisech a z dalších dostupných zdrojů. Na závěr práce srovnává podoby, vývoj a význam lidové zbožnosti v těchto farnostech a zkoumá tak význam lidové zbožnosti v současné společnosti.
|
|
|
Mariánské, trojiční a světecké sloupy na Královéhradecku a Rychnovsku
Komárek, Albert ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, v jaké době a kde je možné hledat původ sloupů, proč vznikaly mariánské, trojiční a světecké sloupy v Evropě a na našem území, co bylo příčinou moru a jaké byly jeho následky v Evropě i u nás. V hlavní části se práce zaměřuje na místa, kde jsou tato sochařská díla umístěna. Oblast je vymezena územím bývalého okresu Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou. Autor této práce porovnává své poznatky bádání s pracemi jiných autorů. V příloze jsou sloupy vyobrazeny, včetně mapy s jejich umístěním na sledovaném území Královéhradecka a Rychnovska.
|
|
|
POUTĚ DO MEDŽUGORJE A JEJICH VLIV NA PROHLOUBENÍ DUCHOVNÍHO ŽIVOTA LAIKŮ
PEŠKOVÁ, Jitka
Tato práce popisuje vliv poutí na prohloubení duchovního života věřících. Přibližuje duchovní život na poutním místě v Medžugorji. Vyhodnocuje zde získané duchovní plody a uvádí svědectví o obrácení. Poukazuje na význam mariánských poselství a specifikuje prostředky pro získání Boží milosti. Práce čerpá ze spektra dostupné literatury a je obohacena o osobní zkušenosti autorky. V konečném důsledku přináší poznání o lásce a milosti Boha Otce. Je určena všem, kdo hledají pravý smysl svého života.
|
|
|
Mariánská zbožnost a poutní místa jižních Čech
NOVOTNÁ, Lucie
Práce pojednává o mariánské úctě v oblasti jižních Čech. Nejprve předkládá celkový přehled vzniku a vývoje mariánské úcty v Evropě a zejména v českých zemích od 9. století až do současnosti. K velkému rozkvětu kultu Panny Marie došlo v Čechách a na Moravě rovněž v barokní době. Velkou úctu Panně Marii prokazovali především příslušníci některých řeholních řádů, pro něž byla Panna Maria zakladatelkou, ochránkyní či patronkou. Významnou dobou rozvoje mariánské úcty, mariánských poutních míst i mariánských laických družin se stalo rovněž tzv. {\clqq}mariánské století`` (1854-1950). Předposlední kapitola podává stručný přehled mariánských poutních míst (kostely, kaple, studánky) v jižních Čechách včetně legend, příběhů a zázraků. Poslední kapitola podrobně přibližuje šest nejznámějších mariánských poutních míst v českobudějovické diecézi (Chlum u Třeboně, Klokoty, Lomec, Římov, Sepekov a Svatý Kámen u Rychnova nad Malší).
|
host ::
RSS.